Moje cesta k osteoartróze: Život za hranicemi mých nejdivočejších snů
Když vzpomínám na svou cestu s Anonymními přejídači (OA) od listopadu 2017, naplňuje mě vděčnost a úžas. OA byla v mém životě transformační silou, pomohla mi pochopit a zvládat mé kompulzivní stravovací návyky. OA mi ale dala mnohem víc než jen řešení mé závislosti na jídle – otevřela mi hlubokou duchovní cestu, která změnila směr mého života.
Když jsem se poprvé začala účastnit setkání OA v Kapském Městě v Jižní Africe, zasáhl mě pocit sounáležitosti a spojení, které jsem cítila se svými kolegy. Když jsem poslouchala jejich příběhy, uvědomila jsem si, že s problémy s jídlem nejsem sama. Viděla jsem se v jejich příbězích a věděla jsem, že jsem našla bezpečný a podpůrný prostor pro řešení vlastních problémů.
Jednou z nejdůležitějších lekcí, které jsem se díky osteoartróze naučil, je, že nejsem tlustý člověk, který se snaží zhubnout; jsem nemocný člověk, který se snaží být zdravý. Tato změna perspektivy pro mě byla osvobozující, protože mi umožnila soustředit se na svou celkovou pohodu, spíše než jen na svou váhu.
OA mi také pomohla rozvinout hlubší duchovní praxi, která měla na můj život zásadní dopad. Pochopila jsem, že moje hodnota a uznání nepocházejí z vnějších zdrojů, ale z mé Vyšší Síly. Toto poznání mi dalo pocit klidu a sebepřijetí, který jsem nikdy předtím nepoznala.
Jak pokračuji na své cestě s osteoartrózou, jsem odhodlána udržovat si nedokonalou abstinenci. Vím, že to není vždy snadné, ale jsem ochotna udělat vše pro to, abych zůstala zdravá a střízlivá. Naučila jsem se respektovat svou nemoc a vím, že musím být při svém zotavování ostražitá. Když cítím nutkání obejít svou základní disciplinární rutinu, vím, že je to můj závislý člověk, který se snaží zničit klidného a zdravého zotavujícího se člověka, kterého si pomalu buduji.
Jedním z nejpřínosnějších aspektů mé cesty v OA byla možnost něco odměnit svým kolegům. Prostřednictvím služby a osvěty jsem se mohl podělit o své zkušenosti, sílu a naději s ostatními, což pro mě bylo zdrojem velké radosti a naplnění.
Když sdílím svůj příběh s ostatními, připomínám si důležitost upřímnosti a zranitelnosti. Sdílením svých bojů a úspěchů doufám, že inspiruji ostatní k vyhledání pomoci a podpory v souvislosti s jejich vlastní závislostí na jídle. Doufám také, že zvýším povědomí o dopadu závislosti na jídle na jednotlivce a rodiny a podpořím větší porozumění a soucit s těmi, kteří s touto nemocí bojují.
Závěrem bych chtěl vyjádřit svou vděčnost OA za to, že mi dali druhou šanci na život. Prostřednictvím tohoto programu jsem našel smysl a poslání, o kterém jsem si nikdy nemyslel, že je možné. Žiji život, o kterém jsem si ani nesnil, a těším se, co mi budoucnost přinese.
Vím, že sdílení mých zkušeností a postřehů s ostatními může být účinným způsobem, jak se spojit s podobně smýšlejícími lidmi a podpořit hlubší pochopení závislosti na jídle a jejího zotavení.
Doufám, že svým sdílením inspiruji ostatní k vyhledání pomoci a podpory v souvislosti s jejich vlastní závislostí na jídle. Také doufám, že zvýším povědomí o dopadu závislosti na jídle na jednotlivce a rodiny a podpořím větší porozumění a soucit s těmi, kteří s touto nemocí bojují.
Jsem vděčný/á za příležitost sdílet svůj příběh s ostatními a těším se na setkání s podobně smýšlejícími lidmi, kteří se s nadšením zabývají rekonvalescencí a wellness.
=Jižní Afrika